Hodnoty klubu Florbal Dačice

Fair play

Každý sportovec chce vyhrávat. Aby ale výhra měla svou hodnotu a vítěze mohla těšit, je třeba jí dosáhnout nejen za pomocí tvrdé dřiny, ale hlavně férovým způsobem. Toto jednání se pak projevuje krom na sportovní palubovce také v běžném životě. Protože férovost a morální chování je základem slušné společnosti. A tu tvoří každý jeden z nás.

Vůle

Dostat něco zadarmo většinou znamená nevážit si toho. Stát se nejlepším, nebo minimálně se o to pokusit, vyžaduje velkou vůli. Je třeba překonávat spoustu překážek, vystupovat z komfortní zóny a sám sebe vnitřně utvrzovat, že to chci a že po tom toužím. Dostatečná výdrž a trpělivost s tím spojená brzy přináší své ovoce. Je třeba vždy myslet na to, že zázraky na počkání nikdo nesvede

Hrdost

Vnitřním hnacím motorem není jen dostatečná vůle, ale také hrdost na to, co dělám, případně koho reprezentuji. Dačický florbalista je hrdý nejen na to, že obléká dres svého klubu, ale také na s tím spojené hodnoty, s nimiž je vnitřně ztotožněn a jsou mu vlastní. Jedině tak se pro sebe a své spoluhráče nejen na hřišti dokáže obětovat.

Odvaha

Postavit se za svůj názor není vždy snadné. Totéž platí o situaci, kdy jedinec hájí zájmy slabšího před silnějším. To vše vyžaduje velkou odvahu. Ta se projevuje na hřišti určitou herní drzostí a tím, že se hráč neobává postihu za případně udělanou chybu. V životě pak hájením přesvědčení, o němž vím, že je správné.

Odhodlání

Chtít něčeho konkrétního dosáhnout, toužit po něčem. To je ta největší motivace, jakou může člověk mít. Představit si zde lze prakticky cokoli, k čemu je potřeba vyvinout určité úsilí a překonat nějakou překážku. Jedině silné odhodlání k tomu něco změnit může vést k cíli.

Přátelství

Každý má někdy v životě pocit, že se mu aktuálně nedaří. V takové situaci pomůže víc než kdy jindy dobrý přítel. Někdo, o koho se mohu opřít, kdo mě nezradí, ale naopak podpoří. Někdo, komu se svěřím a vím, že toho nezneužije. A i když ne každý v životě může být mým nejlepším přítelem či kamarádem, právě na přátelskosti a vzájemném respektu musí být postaveny vztahy v klubu.

Sebevědomí

Věřit tomu, že něčeho dosáhnu, znamená možná polovinu samotného úspěchu. Pokud jsem vnitřně přesvědčen o tom, že jsem dostatečně trénoval, příkladně se choval a nic nepodcenil, pak mám ty nejlepší předpoklady toho dosáhnout. Sebevědomí mi pomáhají budovat i moji spoluhráči a trenéři, kteří mě v případě chyby neshazují a neponižují, ale naopak mi poradí a podpoří mě. Díky tomu si mohu věřit i já sám. A to nejen na sportovní palubovce.

Respekt

Ruku v ruce se sebevědomím jde i respekt a úcta. A to nejen ke svým schopnostem, které nesmím nikdy přecenit, ale také k autoritám, spoluhráčům či soupeřům. Rivalita a touha vyhrát přidávají důležitá procenta k vnitřní motivaci. Vždy ale musím soupeře ctít a být vděčný za to, že díky němu zde mohu stát. Stejně jako v případě autorit, které mi pomáhají se někam dostat, anebo spoluhráčů, kteří jsou se mnou na jedné lodi.

Radost

Všechny uvedené hodnoty by měly vyústit právě v radost. Pokud něco dělám poctivě, vyžaduje to dlouhé a náročné úsilí. Když po tom toužím a dokážu se obětovat, to vše navíc v kooperaci se svými přáteli, může to sice skončit chvilkovým neúspěchem, tím se ale nenechám odradit. Má silná vůle mě pak dovede k pocitu radosti. Že jsem něco dokázal, že jsem se nezpronevěřil uvedeným hodnotám, že to tak vnitřně cítím. Pokud se mi tohle podaří, pak jsem rozhodně vítěz. V tu chvíli nezáleží na tom, zda za to dostanu body či medaili. Hlavní je pocit dobře odvedené práce, která má smysl.